• Ivan Kutil

Google věří, že čtyřdenní pracovní týden bude brzy standardem - díky AI

Novinky z cloudové divize Googlu reagují na evropská pravidla o ukládání dat a zpřístupňují vývojářům pokročilé modely strojového učení. Právě díky rozmachu AI se podle Googlu můžeme v této dekádě těšit na čtyřdenní pracovní týden.

Google naskočil do závodu poskytovatelů cloudu později, o to rychleji však nyní nabírá na síle i tržním podílu - Google Cloud používá například 70 z 100 největších startupových jednorožců a Google Workspace pro spolupráci dle Forbesu využívá dokonce 96 % těch příštích.


Že to Google s cloudem myslí smrtelně vážně potvrdila i konference Google Cloud Next 22, kde v říjnu představil vlastní vizi budoucnosti práce, technologické trendy a hlavně pak novinky na platformě GCP. Jako jediný Čech s titulem “Champion Innovator” jsem dostal pozvánku do Mnichova, kde jsem se mohl bavit o novinkách přímo s lidmi z Googlu, a rád bych vám proto nabídl svůj pohled na to, kam GCP a obecně cloud směřuje.


Strojové učení neovládne lidstvo, lidstvo ovládne strojové učení


Často opakované klišé je, že nám stroje vezmou práci. Z řad technologických optimistů naopak zní, že nám stroje vezmou tu práci, kterou stejně nechceme dělat. A pro mě nejzajímavější byla právě předpověď Googlu, že AI bude za pouhé tři roky významným hybatelem změny standardu z pětidenního pracovního týdne na čtyřdenní.


Argument je jednoduchý - stále větší část firem aplikuje umělou inteligenci a více byznysových aplikací je postaveno na nějaké formě strojového učení. Zvýšení produktivity zaměstnanců a efektivity celých organizací bude podle Googlu tak markantní, že stihnou za pár let více práce během 4 dnů než nyní za 5. Už nyní umí Dokumenty Google projít anglický text a shrnout jej do několika vět, takže nemusíte pročítat celý dokument, abyste věděli, o čem vlastně je.


Pokud se však těšíte na třídenní víkend, ještě bych nejásal, Google byl totiž v této prognóze o dost opatrnější než v jiných, také odvážných, vyjádřeních. Na druhou stranu bylo to právě strojové učení a podpora vývoje nových aplikací s prvky umělé inteligence, které mělo v rámci novinek Google Cloud Platform největší prostor a je to část, kam Google masivně investuje.



Vývojáři tak mohou jásat, Google totiž pořádně šlápl do zpřístupnění nových modelů a podpory tzv. ML ops - stavění infrastruktury pro aplikaci AI. Představil tak například Vertex AI Vision, novou platformu pro práci s obrazovými daty, ve které najdete už předpřipravené modely Google pro rozeznávání objektů, počítání aut nebo rozmazání osob v záběru. V podstatě to znamená, že technologie pro tohle použití je dostupná na pár kliknutí a pro vývojáře zefektivní tvorbu z týdnů na dny.

Bez toho, abych zacházel do přílišných detailů, podpora strojového učení a práce s ML modely jde vidět napříč zhruba stovkou produktových novinek, včetně podpory analýzy nestrukturovaných dat (obrázků, faktur, textů) po datový sklad BigQuery.

Cloud. Podle evropských pravidel

IT pamětníci a pionýři internetu často trvají na používání slova internet s velkým “I”. Protože je jen jeden Internet, jedna globální síť všech sítí a původní vize byla mít stejná pravidla pro všechna zařízení, bez ohledu na to, kde se fyzicky nacházejí. S rostoucím počtem uživatelů webu a důležitosti internetové infrastruktury se ale (podle mě celkem logicky) objevují pravidla, jak se na sítí chovat - a ty už nejsou globální ale regionální či dokonce národní - např. evropská regulace typu GDPR nebo brazilská LGPD. V posledních letech se proto hlavní aspektem stalo téma, kde jsou fyzicky uložena firemní a zejména osobní data.


Středobodem je tzv. digitální suverenita, která se týká uložení dat, operací nad nimi a spolupracujícího software. Státy chtějí mít nad daty kontrolu, Google na to reaguje, a protože pravidla EU jsou v tomto ohledu nejpokročilejší, stávají se standardem. Koncept digitální suverenity u Google Cloudu je tak dle evropských pravidel. Digitální suverenita je na Google Cloudu technologicky řešena šifrováním skrze uživatelské klíče, bez konkrétního klíče je pak obsah samotných serverů bezcenný.

Kromě toho si nově budeme moc zvolit pro provoz serverů jeden z 5 nových Google Cloud regionů a data ukládat fyzicky buď v Rakousku, Řecku, Norsku, Jižní Africe nebo Švédsku. Tím, že regiony budou téměř ve všech okolních zemích (Německo, Polsko, Rakousko), tak věřím, že investice dorazí brzy i k nám do ČR.


Plaťte za cloud kryptem


Google také ukázal, že i on bere vážně trend web3. Pokud se k vám dostala z konference jediná novinka, bylo to tak nejspíš oznámení partnerství s firmou Coinbase. Ta přechází na Google Cloud a zároveň se její služba Coinbase Commerce stává exkluzivním partnerem Googlu na platby v kryptoměnách. První zákazníci budou platit Googlu za cloudové služby v kryptu počátkem příštího roku. Cílem má být mimo jiné přilákat další web3 technologické firmy, aby stavěly právě na Google Cloud infrastruktuře, podobně jako například Fortress Vault.


Demokratizace softwaru a jeho vývoje


Ve výčtu novinek bych mohl pokračovat další dny, své shrnutí novinek ale zakončím vzletným pojmem demokratizace softwaru.


Mnoho známých softwarových firem vyrostlo na principu centrálního systému a vendor-locku. Tomuto přístupu ale podle všeho už odzvonilo, moderní vývoj totiž používá nespočet open-source technologií, moderní firma používá nespočet různých nástrojů a budoucnost je v jejich propojování přes API. Jednou z dalších predikcí Google je, že přes 80 % enterprise vývojářů bude využívat nějakou podobu spravovaného open-source. Spravovaného je přitom klíčové slovo, neochota využívat open-source ve velkých firmách je založena na bezpečnostních rizicích (supply chain attack), Google chce tuto bariéru překonat tím, že bude udržovat, aktualizovat a prověřovat databázi vhodných open-source řešení.



Dalším důležitým cloudovým trendem je podle Googlu tzv. multicloud - tzn. řešení postavená napříč různými cloud providery a svoboda vybrat a měnit poskytovatele. Více jak polovina organizací bude do tří let poskytovatele veřejného cloudu vybírat podle podpory multicloudu.


Na jednu stranu tak Google říká, že do Google Cloudu nebude problém zmigrovat z AWS nebo Azure, na druhou je to nová situace, nové paradigma, skoro jako by vám mobilní operátor představoval budoucnost, kde si můžete na své číslo objednat roaming konkurenční společnosti.


Demokratizace softwaru je však primárně spojená s těmi, kdo software vytvářejí. Podobně jako dnes nepotřebujete programátora na spuštění jednoduchého blogu nebo vytvoření webové stránky, stačí si vybrat z velkého množství nástrojů, bude stále jednodušší vytvořit fungující business aplikaci u vás ve firmě, bez jakékoliv součinnosti IT expertů. A právě prognóza Googlu o tom, že v roce 2025 bude více než polovina byznys aplikací vytvořena lidmi, kteří se dnes nepovažují za programátory, ve mně rezonovala nejvíc.



Probíhající digitalizace se totiž často potýká s problémem, že digitální know-how má jedna strana, byznysové druhá. S rozvojem low-code/no-code nástrojů (v Google kombinace Apps Script a AppSheet) a zpřístupněním stále pokročilejších technologií byznysu a široké veřejnosti se tak podle mě otevřou stavidla firemní automatizace i lidské kreativity.


A pak bude volno i v pátek!

Ivan Kutil, co-founder & CTO AppSatori

Ivan patří k nejvýraznějším odborníkům na Google v Česku. Spoluzaložil firmu AppSatori, která se zaměřuje na Google Workspace a Google Cloud Platform. V ní nyní zastává pozici CTO, má na starosti vývoj a konzultace řešení postavených na Google Cloud a je zodpovědný za strategický, technologický a znalostní rozvoj klientů.


Od roku 2013 je zařazen do elitního programu Google Developer Expert.

V roce 2021 obdržel jako první Čech ocenění Champion Innovators for Google Cloud.


Své znalosti prezentuje na českých a zahraničních konferencích (Dubaj, Lisabon, San Francisco, Minsk).



Blog